Kdo v Česku nejvíc řeší slevy? Nový průzkum ukázal překvapivé rozdíly mezi generacemi

Češi nenakupují podle stejných pravidel. Třicátníci řeší ceny, nejmladší přejedou i kvůli 50 Kč a lidé od 54 let dávají častěji přednost pohodlí při nákupu.

Při představě člověka, který pravidelně prochází akční letáky a porovnává ceny v jednotlivých obchodech, si mnozí vybaví někoho ze starší generace. Jenže skutečnost je trochu jiná. Největší důraz na cenu při výběru prodejny totiž kladou lidé kolem třicítky. A překvapivě se ukazuje také to, že sledování slev věnují více času obyvatelé Prahy než lidé na venkově.

Rozdíly v nákupním chování odhalil průzkum, který pro společnost dm drogerie markt uskutečnila agentura Ipsos v září 2026 prostřednictvím aplikace Instant Research. Zapojilo se do něj 1 034 respondentů a zaměřil se na populaci do 65 let. Pro 22,3 % třicátníků je cena při výběru obchodu absolutně nejdůležitějším kritériem. U lidí ve věku 54 až 65 let je to přitom pouze 7,6 %. Rozdíl je tedy téměř trojnásobný.

Starší generace však není vůči cenám lhostejná. Pouze se při nakupování častěji rozhoduje podle dalších okolností. Dostupnost prodejny, příjemné prostředí a kvalitu zboží upřednostňuje před nejnižší cenou 43,9 % lidí ve věku 54 až 65 let. Mezi třicátníky má takové priority jen 23,8 % dotázaných.

Mladé rodiny řeší větší nákupy, nejmladší vyrazí jinam i kvůli padesátikoruně

Za rozdílným přístupem k nakupování nemusí být samotný věk, ale především životní situace. Člověk, který splácí hypotéku, vychovává malé děti a pravidelně nakupuje větší množství potřeb pro domácnost, může mít pro hledání výhodnějších cen úplně jiné důvody než někdo, jehož děti už žijí samostatně.

Právě na význam životní etapy upozorňuje ekonom Dominik Stroukal. Podle něj je tlak na cenu nejvýraznější v domácnostech, kde se současně potkávají náklady na bydlení, péče o děti a vysoká spotřeba běžného zboží. S proměnou rodinných poměrů se pak mohou měnit i nákupní priority.

Rozdíl je dobře vidět na nákupech do zásoby. Ve věkové skupině 36 až 44 let uvádí tento důvod pro cestu do jiného obchodu 43,3 % respondentů. U lidí ve věku 54 až 65 let je to 29,5 %. Typickým příkladem jsou dětské pleny nebo prací prostředky, kterých domácnosti spotřebovávají větší množství a které lze při výhodné nabídce nakoupit dopředu.

Úplně jinak se ale chovají nejmladší zákazníci. Ti sice nemusejí nakupovat velké zásoby, zato jsou ochotnější věnovat hledání nižší ceny více času. Celkem 14,3 % lidí do 26 let by zamířilo do jiného obchodu i kvůli úspoře nepřesahující 50 Kč. V ostatních věkových skupinách je takto malá částka důvodem ke změně prodejny pouze pro 3,5 % až 5,7 % dotázaných.

Psycholožka Eliška Kodyšová vysvětluje toto chování odlišnými možnostmi jednotlivých generací. Mladší lidé mohou mít více času, ale méně peněz a prostoru na skladování nakoupeného zboží. Rodiny s dětmi naopak mohou při větších nákupech častěji využívat automobil a mít více místa pro zásoby. Jde však o možné vysvětlení zjištěných rozdílů, nikoli o samostatně prokázanou příčinu.

Aktuální nabídky

Akční letáky překvapivě nejvíc zaměstnávají Pražany

Překvapení přineslo také srovnání podle místa bydliště. Mohlo by se zdát, že lidé z menších obcí musí nákupy pečlivěji plánovat, a proto budou důkladněji sledovat nabídky obchodů. Ve skutečnosti ale více času porovnáváním cen tráví obyvatelé hlavního města.

Více než půl hodiny týdně věnuje prohlížení akčních letáků a srovnávání cen 26,5 % Pražanů. Na venkově a v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel je to pouze 11,4 % lidí. Rozdíl tedy není zanedbatelný.

Jedním z možných vysvětlení je dostupnost prodejen. Ve větším městě může mít zákazník několik obchodů v docházkové vzdálenosti, takže porovnání cen dokáže snadno využít při běžném nákupu. Na venkově, kde je výběr obchodů omezenější, může případná cesta za slevou znamenat podstatně větší časovou náročnost.

Samotné slevy přitom pro české domácnosti nepředstavují pouze možnost, jak snížit výdaje. Jejich neustálé sledování může být také zdrojem psychické zátěže. Další výsledky stejného zářijového průzkumu ukázaly, že téměř 45 % lidí trápí pocity viny, když koupí výrobek za běžnou cenu a později zjistí, že jej mohli jinde pořídit levněji.

Zvlášť náročné může být plánování větších rodinných nákupů. Nestačí totiž jen porovnat ceny jednotlivých výrobků. Domácnosti musí také řešit, kdy zboží nakoupí, kolik ho budou potřebovat a zda mají prostor pro případné zásoby.

Společnost dm, která průzkum zadala, tato zjištění spojuje se svou strategií dlouhodobě stabilních cen. Podle vlastních pravidel garantuje, že stanovenou cenu produktu nezvýší nejméně po dobu čtyř měsíců. Samotný průzkum ovšem neporovnával skutečnou cenovou výhodnost jednotlivých obchodních řetězců.

Výsledky tak především ukazují, že hledání nejnižší ceny není automaticky záležitostí starších lidí. Pro některé zákazníky je rozhodující každá ušetřená koruna, zatímco jiní při nakupování více zohledňují čas, dostupnost obchodu a pohodlí. A právě rozdílná životní situace může vysvětlovat, proč se nákupní návyky jednotlivých generací tolik liší.

Ilustrační foto: chatGPT | Zdroje: feedit.cz, dm.cz, prazskypatriot.cz